Ze zlatého archívu valašského fotbalu - Jan Filgas – bývalý mezinárodní rozhodčí z Valašska

V pravidelné rubrice vzpomínáme na významné události valašského fotbalu od vzniku našeho informačního portálu v roce 2015.

Jan Filgas, odchovanec Valašské Polanky působil sedm let jako asistent rozhodčího v první lize i na mezinárodní scéně. Na prahu nové fotbalové sezony začíná čtvrtým rokem své působení aktivního hráče v Lužné a nadále bude brázdit fotbalové trávníky jako rozhodčí 1. A třídy KFS Zlín.

Honzo, hrával jsi fotbal někdy mimo Valašsku Polanku a Lužnou?

Rok a půl jsem byl v Halenkově, kde jsme hrávali 1. A třídu. Hrával a trénoval tam výborný fotbalista a člověk Vladimír Suchockij, který pochází z Běloruska, dále vzpomínám třeba na tehdejší spoluhráče, dnes už padesátníky Petra Uherka, Míru Haase nebo Petra Himmera.

Byl jsi u toho, když Valašská Polanka vykopala 1. B třídu?

Ano a dokonce dvakrát. Jednou jsme hned za rok spadli zpět, podruhé jsem sice toho moc nenahrál, protože jsem byl asistentem rozhodčího v první lize.

Tvůj odchod do Lužné lze nazvat fotbalovým důchodem?

Když přišel do Polanky trenér Petr Vaculík, začal sázet na mladé kluky. V klidu jsme se domluvili, že když nebudu dostávat vzhledem k věku tolik příležitostí, mohu odejít. Zájem měla sousední Lužná, kde jsem zatím prožil tři krásné sezony. Hrát tam budu i na podzim, ovšem kariéru chci skončit v Polance. Jsem smířen s tím, že by to třeba byl půlrok v týmu, kde bych vzhledem k věku a problémy s koleny plnil roli maskota - náhradníka, ale chci končit na hřišti mého mateřského klubu.

Lužná postoupila, pomůžeš v okresním přeboru?

Ano. Sice jsme postoupili mimo pořadí, ale chceme to zkusit. Zvažoval jsem už konec, ale Lužné bude potřebovat každého hráče. Nejsme jako Valašská Polanka, která hraje výlučně s odchovanci a může se spolehnout na své hráče. Máme tady padesát procent hostujících hráčů právě z mého mateřského klubu.

Jaké má Lužná cíle?

Neudělat ostudu a zachránit se. Máte z vyšší soutěže trochu obavy, protože jsme s výjimkou jednoho hráče nijak neposílili. Když ale vidíme, jak klesá kvalita jednotlivých soutěží, záchrana není nereálná a my budeme bojovat o každý bodík. Jsme specifický tým. Jednou zahrajeme jak z partesu, jednou dostaneme nálož, diváci se alespoň na našich zápasech nenudí. Rozhodně nechceme působit jako třeba Janová na jaře v 1. B třídě, kdy se jim rozpadl kádr a účinkování týmu v posledních kolech opravdu trochu zavánělo ostudou.

Co říkáš na současný tým Valašské Polanky?

Valašská Polanka je jedním z nejlépe organizovaných klubů v okrese. Má mládežnické celky, o každý tým se starají dva až tři lidé. Výborně funguje spolupráce s obcí. Tým je postaven na výhradně na vlastních odchovancích, jeho věkový průměr je v současné době někde mezi 20 – 22 roky. Kluci už na jaře sérií jedenácti vítězných utkání v řadě ukázali, že mají na to hrát nahoře v 1. B třídě a třeba se poprat i o postup. Tým je kvalitní, a když se všechno sejde včetně štěstí, může se postup podařit. Já nepochybuju o tom, že to zvládnou. A brzy, doufám, že už v této sezoně.

Honzo, jak si se dostal k pískání?

Pracoval jsem tehdy, psal se asi rok 1994, v okresních novinách. Jednou za mnou přišel dnes již nebožtík a bývalý druholigový rozhodčí Schnaubelt, že když tak kritizujeme rozhodčí, ať to jdu zkusit. Jako hlavní rozhodčí jsem to dotáhl do MSFL. Shodou okolností se tehdy v první a druhé lize začali rozhodčí dělit na hlavní a asistenty. Bylo mi řečeno, že na hlavního bych si rok, dva musel počkat, asistentem mohu být hned, takže bylo rozhodnuto.

Jako dlouho jsi působil v první lize a na mezinárodní scéně?

Bylo to krásných sedm let. Vzpomínám na mezinárodní turnaje a zápasy. Třeba na EURO U 19 v Severním Irsku, zápasů v Evropě jsem za těch sedm let absolvoval asi pětatřicet. V Nancy ve Francii hrála Legia Varšava a byla tam výtržnosti diváků a přerušený zápas. Na Kypru na malém stadionku hrál Tottenham s tehdejší reprezentačním brankářem Robinsonem nebo dnes výborným útočníkem hrajícím v USA Keanem. Těch zážitků je opravdu hodně.

Jak pokračovala tvoje rozhodcovská kariéra po odchodu z ligy?

Chvíli jsem pískal divizi, ale tam došlo k čistce rozhodčích ze Zlínského kraje. Nechtěl jsem v kraji pískat přebor, protože po těch letech s praporkem na lajně jsem chtěl hlavně pískat jako hlavní, a tak jsem šel do 1. A třídy.

Vždy skromný Honza Filgas dostál svému slibu i přání a nakonec v tichosti pověsil hlavně ze zdravotních důvodů kopačky na hřebík v dresu Tygrů z Lužné jako kanonýr týmu Valašská Polanka B ve III. třídě.