Čtyři důvody nedostatku rozhodčích pohledem Radima Žmijáka

V rozhovorech s rozhodčími našeho okresu se pokusíme třeba oslovit i nové zájemce, aby se přidali do jejich řad.

Jak jsi se dostal k pískání?

K pískání jsem se dostal tak, že jsem kontaktoval tehdejšího člena komise rozhodčích Karla Juřicu, jelikož jsem se kvůli problémům s kolenem rozhodl definitivně ukončit hráčskou kariéru. V té době jsem sice již měl trenérskou licenci a trénoval B dorost ve Valašském Meziříčí, ale trénování přece jen zabíralo víc času, než jsem vzhledem ke svému zaměstnání mohl fotbalu obětovat a tak jsem se rozhodl pro funkci rozhodčího, která je méně časově náročná. Domluvil jsem se tedy s Karlem, přijel na úterní schůzi komise rozhodčích, napsal test z pravidel fotbalu a hned jsem dostal delegaci na nedělní zápas tehdejší IV. třídy Bynina - Kelč "B" . Dá se tedy říct, že jsem byl bez jakéhokoliv varování a přípravy hozen do vody.

Kolik let pískáš fotbal a jakou soutěž momentálně?

Pískám od jara 2011, takže nyní na podzim začnu svou jedenáctou sezonu. Celou dobu pískám okresní soutěže, což mi vyhovuje hlavně z rodinných důvodů.

Zkus popsat, čím tě pískání lidsky obohatilo, co ti přineslo?

Čím mě pískání obohatilo? Asi tím, že jsem lépe poznal charakter lidí, kteří se kolem fotbalu pohybují. Na jednu stranu strašně moc oceňuji, co pro fotbal dělají a kolik tomu obětují svého volného času, na druhou stranu přístup a hlavně chování některých z nich by stálo za velké zamyšlení, jestli je to tak v pořádku.

Kde vidíš problém s dlouhodobým nedostatkem rozhodčích?

V první řadě je to pohledem společnosti na samotnou funkci rozhodčího, kde díky tomu, co se ve fotbale dělo a kolik korupčních kauz vyplavalo na povrch, se rozhodčí netěší nijak valné pověsti.

Za druhé je to i chováním diváků a celkově atmosférou na zápasech, kde má právo na chybu každý kromě rozhodčího. Za každým sporným rozhodnutím se hned hledá úmysl a rozhodčí to dostává náležitě sežrat. Samozřejmě na to nemá každý rozhodčí povahu, aby toto absolvoval každý víkend a radši skončí.

Za třetí bych se vrátil k chování některých funkcionářů. Tito lidé , kterých je naštěstí menšina, by si měli konečně uvědomit, že kvalita rozhodčích je úměrná soutěži, kterou tyto kluby hrají. Někdy mi připadá, že i když hrají III. třídu, tak by byli nejradši, kdyby jim delegovala rozhodčí sama UEFA. Měli by si tedy uvědomit, že pokud hrají nejnižší třídu v okrese, logicky musí přijmout fakt, že se v těchto zápasech budou noví rozhodčí učit pískat a ty chyby tam prostě budou. Proto by se měli tito pánové zamyslet nad tím, jestli věty typu : " Ty se na to zavčasu vykašli (samozřejmě padají daleko vulgárnější výrazy )." nebo " Radši skonči než někde dostaneš do držky." těmto nováčkům pomáhají nebo ne. Myslím, že odpověď je jasná a těmto funkcionářům bych chtěl jen vzkázat ať své chování zkusí přehodnotit anebo ať radši skončí oni. Fotbal se bez nich obejde.

No a za čtvrté je to i výše odměn. Když porovnám odměny z doby, kdy jsem začínal a odměny teď, tak za těch 10 let došlo k zanedbatelnému navýšení a nynější výše odměn není na takové úrovni, aby se jimi dalo argumentovat pro zisk nových zájemců. Jak mi řekl jeden z potenciálních zájemců, kterému jsem představil finanční možnosti výdělku za víkend, tak více peněz má na brigádě v Tescu a to za jeden den. Druhý den má volný pro rodinu a navíc nemusí nikam jezdit a poslouchat, jak je nejlepší člověk na světě. Takže zvýšení odměn by určitě také pomohlo k zisku nových zájemců , aby se jim vyplatilo trávit víkendy na hřišti s píšťalkou v ruce.

Navštívil jsi nedávný seminář rozhodčích OFS Vsetín? Jak ho hodnotíš?

Ano, na semináři jsem byl a musím říct, že po hodně dlouhé době to byl seminář, který měl tu patřičnou úroveň a byl pro nás rozhodčí určitě přínosem. Hlavně bych vyzdvihl ranní část, kdy se členové komise rozhodčích věnovali mladým a začínajícím rozhodčím pomocí praktických cvičení přímo na hřišti, simulovali různé situace, které v zápase nastávají a radili jim, jak tyto situace správně řešit. Myslím si, že to bylo poučné i pro nás zkušenější kolegy, kteří jsme tento trénink sledovali.

A jak se stavíš k vizím nové komise rozhodčích OFS Vsetín?

Vize nové komise byly na semináři jasně nastavené, já se s nimi plně ztotožňuji a věřím že se je podaří komisi naplnit. Samozřejmě pokud bude v mých možnostech pomoci k jejich naplnění, rád přiložím ruku k dílu.

Jak se stavíš z pozice rozhodčího k možnému zrušení penaltového rozstřelu pro určení vítěze při nerozhodném výsledku v soutěžích OFS Vsetín?

Jsem už od začátku proti tomuto výmyslu. Fotbal má svá pravidla a nevidím důvod, proč zavádět do něho vymoženosti ostatních sportů. Naprosto to narušilo regulérnost soutěží, kdy penalty rozhodovaly o postupu či sestupu a fotbalu jako takovému to vůbec neprospělo. Takže doufám, že penaltové rozstřely budou konečně zrušeny.

Chtěl bys něco vzkázat lidem, kteří uvažují, že by se stali fotbalovým rozhodčím?

Chtěl bych jim vzkázat, ať se nebojí to i přes ta všechna negativa zkusit. Jako rozhodčí jsme vždy byli a jsme stále dobrá parta a každého rádi přivítáme. Od komise rozhodčích se mu dostane nejvyšší možné podpory, co se týká materiálního vybavení i následného školení a praktických tréninků. A my kolegové jim zase rádi pomůžeme v jejich prvních krůčcích přímo na zápasech.

Jaký je valašský fotbalový fanoušek z pohledu rozhodčího?

Asi jako každý jiný. Musím ale uznat, že během těch 10 let co pískám, se chování fanoušků trochu zlepšilo, ale je to samozřejmě různé. Někde se to asi nezlepší nikdy, někde je to na dobré cestě. Samozřejmě to i úzce souvisí s chováním a vystupováním funkcionářů oddílů. Ale stále platí pravidlo, že na každém fotbale se najde nějaký trouba, co se tam přijde jen vyřvat a poléčit si nějaký ten osobní mindrák.

Co je pro Tebe na pískání to nejtěžší?

Nejtěžší asi je se po odpískaném kvantu víkendových zápasů v pondělí zvednout z postele. Ale teď vážně. Opět se musím vrátit k chování některých funkcionářů. Nejtěžší je přijmout to, že tito lidé stále nechápou vážnost situace ohledně počtu rozhodčích a místo toho, aby pomohli tuto situaci řešit, tak naopak se tváří, že se jich to netýká a ve finále, když se někdo nový konečně objeví a má chuť pískat, tak mu to svým přístupem znechutí. Ale jak jsem psal výše, je jich naštěstí menšina a časem snad i tato menšina vymizí.