Srdcař ze Sahary Radek Mičkal zaskočil jako neprůstřelný brankář

Je mu 46 let a nikdy nehrál na za jiný klub než na populární Sahaře ve Vidči. Po konci kariéry i nadále ukazuje veterán Radek Mičkal srdíčko pro klub, kde strávil celý svůj fotbalový život. V případě nouze vypomáhá prvnímu týmu, naposledy jako brankář a v klubu trénuje mladší přípravku.„Odmalička jsem hrál jen za Vidče. Byli jsme tři bratři. Starší bohužel již zemřel, mladší Karel byl výborným fotbalistou, co to dotáhl do druhé ligy a nyní se věnuje funkci rozhodčího. Měl jsem nabídku v žácích jít do Vítkovic, ale jako malému se mi z vesnice nechtělo,“ vzpomíná na fotbalové začátky Radek Mičkal.
Ve Vidči pamatuje pouze dvě soutěže. Tým se držel zprvu v tehdejším župním přeboru pro celou severní Moravu, dlouhá léta hrál i tamní 1. A třídu a nyní tu samou soutěž na Zlínsku. „Je super, že se držíme dlouhé roky i po velkých generačních obměnách na takové úrovni. Pamatuji si postupové sezony, ty sestupové šly tedy mimo mě. Našeho klubu se netýkaly. Pamatuji si na nejlepší roky, kdy jsem třeba dal i přes 20 branek,“ vrací se ještě do minulosti bývalý vynikající útočník.
Musel by jmenovat dlouhý seznam, aby zavzpomínal na parťáky v útoku nebo ze zálohy či obrany. „Hrával jsem s dnešním prvním útočníkem Kramolišem. Vzpomínám samozřejmě na bráchy, Dalibora Kubiše, Dušana Petruželu a další. Bylo by to na dlouho,“ přiznává Mičkal.
Již deset let netrénuje a kariéru dávno pověsil na hřebík. Když je ale třeba, vždy i v pokročilém věku přijde pomoct a to dokonce i do branky, jak tomu bylo v podzimním vítězném loučení se Slušovicemi (2:0). „Chytal jsem kdysi poločas v Horní Lidči a možná jednou dvakrát za žáky nebo dorostence. Když potřebovali kluci pomoct, šel jsem do toho a zápas mi vyšel. Jednou jsem tam podběhl centr z rohu, z těch Slušovice nejvíce hrozily, jinak mi žádná střela nevypadla. Jsem rád za čisté konto a doufám, že takový kuriózní záskok do branky zas nebude dlouho potřeba,“ dodává veterán Mičkal.

adidas-1000x90