Rozhovory

05.02.2021

Ze zlatého archívu valašského fotbalu - Malý velký muž Jarda Jakubkovič ukončil v létě bohatou kariéru

V pravidelné rubrice se vracíme k zajímavým událostem valašského fotbalu od vzniku našeho informačního portálu v roce 2015.

Jaroslav Jakubkovič zakončil ve 44 letech po skončení uplynulé sezony svou bohatou kariéru na Hovězí, kde strávil asi nejlepší období své kariéry. Již osm let je bývalý vynikající ostrostřelec, který svou malou postavou dělal obrovské problémy vysokým obráncům soupeře, mládežnickým trenérem FC Vsetín.

 

Jaroslav Jakubkovič - odchovanec FC Vsetín V mládežnických kategoriích hrával na Vsetíně a velmi rád vzpomíná na své první trenéry pány Mlynarčíka, Mikulíka a Kremla. Do svých 24 let hrával za MEZ a FC Vsetín krajský přebor a divizi.

 

Jardo, já jsem Tě poprvé zaregistroval na Hovězí, jaká to byla éra?

Tehdy nás šlo 11 kluků ze Vsetína. Klub měl velké ambice a byl hodně finančně podporován podnikatelem Radkem Kiliánem. Dotáhli jsme to do 1. A třídy, ale my jsme hráli jako kdyby pod hlavičkou Vsetína a tehdy se soutěže půjčovaly. Museli jsme to Vsetínu vrátit. Éra v Hovězí má dvě etapy. Byli u nich trenéři Mikulenka a Vaculík. Radek Kilán si dal rok pauzu. V první etapě vytvářel velmi silný tým a hráči měli výborné finanční podmínky. Ve druhé už sázel na vlastní odchovance. Musím vyjmenovat dost kluků, s kterými jsem tam prožil krásné období mé kariéry. Peťa Kamas, Zdena Valíček, Hnátek, Vilímek, brankář Halko, Čotek, Pavel Gargulák, Peťa Valíček, Roman Zámečník, Petr Sušeň, Petr Plšek, Petr Mikulík a další.

 

Já si pamatuji ničivý útok Jakubkovič - Sušeň - Juřica.

Dařilo se nám, jednou jsem dal pět branek za zápas.

 

Jardo, co řekneš na téma Jindra Hájek?

Jsem rád, že jsi ho vzpomenul. Naprostá legenda a symbol kopané v Hovězí. Dostal dokonce cenu Václava Jíry za celoživotní přínos kopané.

 

Jak šla po Hovězí dál tvá kariéra?

Ve třiceti letech jsem se vrátil na tři roky na Vsetín. Byla tam éra Zetora Zetka, Aleše Vyškovského, gólmana Roveňáka Rovenského, Romana Zámečníka a dalších. Ve 34 letech jsem se vrátil na Hovězí, pak následovala Lhota u Vsetína. Od 39 do 41 let jsem hrál v Janové a nyní jsem ve 44 letech ukončil kariéru na Hovězí. Dám už šanci mladším, třeba mému nástupci a zároveň synovci Richardu Šimčíkovi, kterému se v úvodu nové sezony nebývale střelecky daří.

 

Jardo, jak dlouho jsi mládežnický trenér Vsetína?

Už osm let. Přišel jsem tam ještě za éry Mariána Zbranka. S bývalým spoluhráčem Pavel Gargulákem jsme dělali pět let přípravku a šli s ročníkem 2001. Nyní máme na starosti ročník 2007. Kdybych měl jmenovat nějaké talenty, tak třeba syny našich trenérů Martina Zbranka a Tomáše Fojtů nebo Adama Dobeše.

 

Máš kluka, potatil se?

Syna Adama trénuji. Zatím není vyhraněný postově, ale na posledních pěti turnajích byl vždy vyhlášen nejlepším střelcem, tak uvidíme. Fotbal ho baví, chodí si kopat i před barák. Jinak dcera mi hraje florbalovou juniorskou extraligu za Olomouc a jde jí to. Z dětí mám radost.