Světoběžník Falko se vrací na Valašsko. Kam zamíří kroky zkušeného Jakuba Mičkala?

Jeho fotbalová kariéra by vydala na knížku. Když jsme procházeli štace rožnovského odchovance, který sice poprvé kopl do míče v Zubří, Jakuba Mičkala, narazili jsme na docela dost zajímavých kapitol a momentů. Nyní se vrací na Valašsko a o jeho služby bude určitě zájem.

Přezdívka Falko

Vznikla podle létajícího psa z filmu Nekonečný příběh v mých patnácti letech v Rožnově, když jsem hrál za dorost a trénoval mne Robert Blaško. Vypadal jsem prý na fotce registračky jako ten pes. Na Moravě mi nikdo jinak neřekne, v Čechách to neznalo, až nyní spoluhráč a Rožnovák Adam Boruta to donesl do kabiny a kluci jen čuměli, kdo to je.

mickal 3

Synot a Rožnov

V 16 jsem odešel z Rožnova do tehdejšího Synotu v Uherském Hradišti a tam jsem hrál dva a půl roku, než jsem se vrátil do tehdy slavného týmu Rožnova pod vedením trenéra Pavla Hajného.

Praha poprvé

V Rožnově jsme potkal mou tehdejší přítelkyni, která tam měla rodinu a jinak žila v Praze. Kamarád mi našel angažmá v divizních Čelákovicích a já jsem odešel za přítelkyní do Prahy a hrál tam.

Jablonec

Vzpomínám na Jablonec v tom nejlepším. Dařilo se v mi v béčku, ale jen jednou si mě trenér Kozel vytáhl do jedničky. Mám jeden ligový start - patnácti minut v Mostě. Po tomto utkání trenéra Kozla odvolali a další trenéři mi už šanci nedali.

mickal mickal 2

Jakub Mičkal v dresu Jablonce B, kde byl oporou a kapitánem týmu.

Ta nepravá Bohemka

Za Střížkov jsem hrál na Xaverově. Postoupili jsme do první ligy. Musím říct, že tehdejší spor dvou Bohemek jsme v kabině nijak nevnímali ani neřešili. Bohužel jsem měl svalové zranění a pak odešel do Karlových Varů.

Lázeňské město

Hráli jsme třetí ligu. Bydleli jsme na ubytovně se sedmi dalšími fotbalisty přímo na hřišti. Byla tam super parta a nejraději ve městě vzpomínám na začátek přípravy, kdy začínal ve městě filmový festival. To tam žilo.

Nová přítelkyně a stěhování do Jablonce

Za novou přítelkyní jsem se přestěhoval do Jablonce a s klukama jsme jezdili autem do České Lípy. Tamní Arsenal hrál třetí ligu.

První návrat na Valašsko

Po zranění kolene si mne vytáhl do Vigantic trenér Radek Malina a sehrál jsem tam jaro na rozehrání a pak podzim nové sezony, který mi celkem vyšel.

Opět Praha a super vzpomínka na Hutisko

Po návratu z Vigantic do Prahy jsem již nechtěl hrát fotbal, ale přišel za mnou Zdeněk Vokáč mladší, který tehdy hrál s bráchou, Pepou Šimkem nebo Kudrym (Lukášem Blablou). Trénoval nás Zdeněk Vokáš starší. Byla tam super parta, dařilo se nám. Na Hutisko vzpomínám rád.

Vyšehořovice

Kamarád, co mne kdysi dohodil Čelákovice mi říkal, ať si jdu zahrát na vesnici. Třikrát jsme postoupili a nyní hrajeme 1. A třídu. Letos máme bilanci třech výher a jedné porážky, dal jsem zatím dvě branky. Domlouval jsem se s trenérem, že budu spíše žolík na dvacet nebo třicet minut, ale on mě hned první zápas postavil do základu, i když jsem nebyl po celé přípravě a mi se podařila dát branka. Zatím jsem letos dal dvě. Připravuji se jinak individuálně, protože od listopadu se vracím na Valašsko.

Druhý návrat na Valašsko

Od listopadu budeme s přítelkyní bydlet v Zubří. Připravuji se, abych našel na Valašsku odpovídající angažmá, fotbal chci ještě hrát a bude jednat s místními kluby. Podle toho, kde budu hrát, bych se rád v tamním klubu i věnoval trénování mládeže.

Mgr. Martin Němec