Robert Kristian - Z POLIČNÉ AŽ DO AUSTRÁLIE

Fotbalista, bavič, perfektní kamarád ale taky cestovatel Robert Kristian alias Horváth z Poličné, nyní žijící na druhé straně polokoule, ale každodenní pravidelný čtenář našeho portálu VALAŠSKÝ FOTBAL.
Roberte, nejprve Ti chci popřát do nového roku vše nejlepší, ať se ti daří a také zdravím tvou krásnou ženu. Jak se máte a co nového u vás začátkem roku?
"Nazdar Milano, moc Tě zdravíme takhle na dálku a taky přejeme, nejen Tobě, ale i Všem vašim čtenářům, fanouškům a vůbec lidem kolem Valašského fotbalu, hodně zdraví a pohody v roce 2016. At nám to všem hraje a máme z fotbalu radost, protože to je na té naší úrovni asi to nejdůležitější."
Tam asi není takový sníh a zima jak tady, tví spoluhráči z Poličné už začali zimní přípravu, sleduješ, jak chlapci šlapou?
"No to máš pravdu, teď tady v Perthu máme léto a to znamená extrémní teploty (45 ve stínu) a časté požáry. Co se týká kluků z Poličné, tak samozřejmě sleduju každý den, co se u nich děje a jak kluci válčí. Ono v dnešní době sociálních sítí to není žádný problém. Máme dokonce vlastní stránku na facebooku, tak tam dávají kluci hodně často příspěvky, tak mám o informace postaráno. Myslím, že trenér Marek Vala to vzal pevně do rukou a spolu s Janicou Pavelkovou a Sašou Rigou udělají z Poličné přes zimu tým, o kterém na jaře ještě hodně uslyšíte!!! Doufám."
A jak to vypadá s tvou kondicí, najdeš si i čas tam na sport?
"No abych řekl pravdu, tak toho času nazbyt moc není, ale začal jsem makat s kamarádem, který je dost uznávaný kondiční trenér mezi hokejisty na Slovensku, tak uvidíme, co mi to přinese. Rád bych ty mladíky v Poličné ještě trochu prohnal.
Jinak co se sportu týká, tak sem tam si jdeme ťuknout fotbálek, mám tady spoustu kamarádů Brazilců, Italů a Francouzů a tím vysloveně žijí. Jinak samozřejmě chodím sledovat Perth Glory, který hraje první australskou ligu a je na tom celkem dobře."
Byl jsi jedním ze základních pilířů, co bojovali za revoluci v Poličné, nyní je po obnově a vypadá to, že fotbal u Vás jde opět směrem dopředu, kde jsi viděl problém, a jak hodnotíš práci současného vedení?
"Abych byl upřímný, o změnách, které teď v Poličné nastaly až zas tolik nevím, jen vím, ze něco proběhlo, máme nove vedení a jsem za to rád. Rád bych ale složil poklonu chlapům a jejich manželkám, kteří těch x desítek let v Poličné makali ve svém volném čase a byla to i jejich zásluha, když se v Poličné hrávala 1. A třída a bylo v ni spoustu skvělých hráčů. Nicméně si myslím, že tak jako v osobním životě, tak i v tom fotbalovém se musí dostavit syndrom vyhoření a to, co jste před 20 lety dělali s láskou, to už holt nejde. Pokud teda nejste Arnošt Pavelka ze Lhotky. A je to myslím normální a nikdo se nemá stydět za to, když odejde v pravou chvíli. Takže myslím, že jak se říká, že nové koště dobře mete, tak se snad můžeme v Poličné těšit na pořádný úklid a věřím, že s mančaftem a lidmi, kteří jsou teď u kormidla, to půjde jako po másle."
Zkoušel si to, jak vím už i na trenérském postu, byť tvoji svěřenci byli velmi mladí. Neplánuješ návrat k trénování?
"Abych řekl pravdu, tak asi plánuji. Než jsem poprvé odjížděl do Austrálie asi před pěti lety, měl jsem možnost trénovat v Poličné male začínající fotbalisty a musím říct, že mě to hrozně bavilo. Ta touha makat a zlepšovat se a být lepši než kámoši, to mě na těch malých bavilo úplně nejvíc.
Pokud Vašek Vondráček bude souhlasit, rád se toho ujmu znovu. Ostatně on je človek, který by mě toho mohl i dost naučit. Rád bych zase v Poličné viděl od pondělí do neděle obě hřiště plné mladých nadějných fotbalistů.
Mam pár nápadů, jak toho docílit, ale to si nechám zatím pro sebe."
Dostal jsi se v Austrálii do bližšího kontaktu s mládežnickým fotbalem?
"Dostal, mám tady jednu rodinu, jejich syn hraje fotbal v Perth Royale Soccer Club a bylo příjemné vidět, jak jsou tady mladí kluci vedeni ke sportu. Hlavně rodiče jsou do toho zapojeni a pořádají různé týmové setkání a vůbec věci spojené s fotbalem. U nás je to spíše o tom přivést dítě na fotbal, dejte mi na něho 2 hoďky pozor a pak pro něj přijet, odvést a šmitec. Myslím, že takhle by to fungovat nemělo ani na nejnižší úrovni. Chápu, že je uspěchaná doba a lidi nemají pořádně čas na svoji rodinu, ale uspěchané si to děláme především my sami a bohužel tomu učíme i naše děti."
Zmínil jsi mančaft, když hrála Poličná 1. A třídu, bylo tam spoustu zkušených kluků, teď je ale Poličná plná mladých dravců.
"To je pravda, já si pamatuji, že když jsem jako dorostenec chodil na tréninky a viděl tam v kabině Tebe, Radka Příleského, Tomáše Marka nebo Michala Šoboru, tak jsem z toho byl paf. Bylii jste jako Jagrové.
Pravdou je, že Poličná hodně omladila a musím říct, že Tvoji a zásluhou Davida Kelnara se v Poličné obejvily jména, která budou ještě v okrese skloňována. Na druhou stranu musí kluci i trochu ubrat. Měl jsem tu čest být s nimi asi rok v kabině a někdy té dravosti bylo až příliš. Jak jsem ale řekl, že trenér Marek Vala (mimo jiné výborný stratég a znalec fotbalu) dokáže kluky zkrotit a vnutit jim myšlenky. Samozřejmě bude ale potřeba aby mu kluci trochu pomohli jak přístupem, tak i pokorou, což myslím, že v Poličné nebude problém. Výhoda týmu v Poličné je, že kluci mají fotbal rádi a tráví na hřišti každou volnou chvilku."
Tvůj otec Milan byl také skvělým fotbalistou (tuším brankář že?)a fotbal v Poličné mu také nikdy nebyl lhostejný i on se angažoval o zefektivnění, ať už se jedná o nemalé materiálové zabezpečení nebo i osobní pomocí pro Váš oddíl. Jak se mu daří, probíráte spolu na tu dálku i dění v klubu?
"Jojo taťka kdysi chytával dorosteneckou ligu za Spartak Trnava, teď už ale jen za Tarahuny. On každý rok konci a věší rukavice na hřebík, ale myslím, že se to zase o rok posune.
Samozřejmě, že situaci v Poličné spolu řešíme pokaždé, když si voláme. On se snažil dělat pro Poličnou maximum. To jak s tou pomocí bylo naložena, je věc druhá. On je typ, že když se spálí, tak se nepoučí a snaží se pomoci i tak. Je to dobrák a za ty roky, co se na mě chodil dívat, si vystál u bufetu pěkný důlek a taky ho to stalo nemalé peníze, když se mi povedlo dát gól. Má teď v Poličné nějakou malinkou funkci ve výboru, ale doufám, že až se vrátím, tak se mi a další lidi podaří přesvědčit, ať se angažuje trochu víc. Přeci jen jeho manažerské schopnosti a kontakty jsou k nezaplacení a bylo by škoda je nevyužít ve prospěch fotbalu v Poličné."
Co vlastně děláte v Austrálii a kdy chystáš návrat?
"V Austrálii si válíme šunky, opalujeme se a koupeme se v oceánu. Jinak, když se nám chce, tak pracujeme v restauraci. Návrat je naplánovaný pravděpodobně na konce března. Nějak nám začala chybět rodina a ten úžasný a příšerný Valmez. Dalším důležitým faktorem bylo, že se nám po Halloweenské bujaré párty podařilo, že zpět budeme cestovat o jednoho navíc. Předtím máme ale ještě v plánu poznat krásy Austrálie a Nového Zélandu. Pokud všechno dobře půjde, tak chceme zavítat taky do Indonésie."
Snad tě ještě uvidíme kopat v Poličné nebo alespoň bavit všechny kolem svou škálou humoru, nápadů a to by jsi nebyl ani ty kdyby nebylo těch naschválů, jsi takový Poličenský Horváth...
"No já bych si v Poličné ještě rád kopnul, ale myslím si, že nebudu trenéru Marku Valovi zapadat do koncepce, jak fyzicky, tak možný i psychologicky. Já myslím, že moje dny v Poličné se sečetly mým odjezdem do Perthu, ale nikdy neříkej nikdy. Třeba se zadaří a já budu jednu sezonu zahřívat lavičku. Vyzkoušel jsem si to loni a vůbec to nebylo špatné. Jen ta výplata mi nechodila. Každopádně, jak se vrátím a kluci budou jevit jen malý zájem, rád si s nimi půjdu alespoň zatrénovat. Parta kolem kapitána Petra Bártka a kluků jakými jsou Kuba Orság, bratři Kapustové, mafie Šedých s nesmrtelným Tomášem Markem a Davidem Žarlokem, je skvělá."
Děkujeme ti za rozhovor a přejeme hodně štěstí jak ve sportovním tak osobním životě, Robi.
IMG-20160110-WA0009 IMG-20160110-WA0010

web

Milan Kleindorf a Robert Kristian