Radek Pečiva vychovává v Rožnově svého zdatného nástupce

Dnes již legenda rožnovské kopané Radek Pečiva zanechal nesmazatelnou stopu nejen v tamním klubu, kde nyní pracuje jako trenér, ale tento hrotový útočník s vynikající levačkou je zapsán zlatým písmem také při angažmá ve Valašské Bystřici a Prostřední Bečvě. Fotbalové začátky
Začínal jsem asi i díky mému taťkovi ve 3. třídě ještě tehdy na škvárovém hřišti na Harcovně v Rožnově. Taťka mě vedl jak k fotbalu, tak k hokeji. Neměl jsem žádné přípravy a hrál podle toho, jaké bylo roční období.
Obojživelník
Hrával jsem fotbal i hokej za Rožnov do svých 31 let. Pak se naše stará parta rozpadla i díky tomu, že se hokej v Rožnově posouval dál a docházelo k zastřešení zimního stadionu.
Talentovaný mladík
Prošel jsem všemi věkovými kategoriemi v Rožnově a dostal jsem se i do výběrů příslušných kategorií v rámci kraje. Pamatuji si na četné turnaje v Hranicích na Moravě.
Stěžejní kapitoly rožnovského fotbalu
Začal jsem hrávat za muže, když jsme pravidelně hrávali špičku tehdy ještě Moravskoslezského župního přeboru. Pamatuji si také krátké divizní časy v Rožnově. Ze Vsetína přišel silný sponzor pan Říha. Jeden rok nám divize těsně unikla, ale pak jsme ji snad pod trenérem Hajným i rok hráli.
Vzpomínka na trenéry
Těch bylo opravdu hodně. Namátkou Magnusek, Tobola, Jadrníček, Křiva nebo Vokáč. Prošel jsem prakticky pod rukama všech trenérů Rožnova poslední dekády.
1. Valašský FC
I u přejmenování klubu, spojení se Zubřím a budování umělky v Rožnově jsem byl, aniž bych tušil, že se jednou ještě před posledním návratem do Rožnova v Zubří objevím po přestupu z Valašské Bystřice.
Pavel Frkal a další parťáci v Rožnově
Na Pavla strašně rád vzpomínám. To byl můj dlouholetý parťák v útoku a pak na Petra Maléře, Romana Hrubého, Rosťu Balejíka, Milana Náměstka, Romana a Martina Koláčkovy z Hutiska nebo Mariána Zimka. A tak bych mohl pokračovat.
Valašská Bystřice
Na to angažmá v ambiciózním a kvalitním týmu strašně rád vzpomínám. Postupovali jsme do 1. A třídy a já jsem si vytvořil osobní rekord, dal jsem 27 branek za jednu sezonu.
Prostřední Bečva
Dostal jsem se tam přes Jaromíra Videckého, který tam tehdy trénoval a prožil jsem tam krásných pět let i s jedním postupem z okresního přeboru. I když jsem měl rozlučku v Rožnově, tak pokud se nemýlím, tak jsem hráč Prostřední Bečvy a kdyby mne nezlobilo chronické zranění kotníku, tak bych si rád za ni ještě i ve svých 47 letech 1. B třídu zahrál. Moji štafetu převzal v klubu Rostislav Balejík, který tam odvádí také výborné služby.
Syn Dominik a trénování
Syn Dominik hraje za starší přípravku. Daří se mu na halových turnajích, často je vyhlášen nejlepším hráčem nebo střelcem. Rok jsme zkusili dojíždět na tréninky do Baníku Ostrava. Dominik si zkusil o čem je vyšší fotbal. Bylo to náročné na cestování a konkurence tam byla obrovská, ale on získal zkušenosti a uvidíme, kam to dotáhne. Já se podílím na jeho trénování, ale z pohledu otce je to velmi náročné mít v týmu syna. Pomáhali mi s týmem starší přípravky Petr Maléř nebo Dušan Dohňanský, nyní pracujeme s Milanem Náměstkem. Kluků máme na dva týmy, v Rožnově chybí zoufale trenéři.

peciva 1 peciva 2