Rozhovory

03.12.2017

Představujeme Juřinku 2017 - Radomír Paťava

Dnes rozhovor s obráncem Juřinky Radomírem Paťavou.

Dnes rozhovor s obráncem Juřinky Radomírem Paťavou. 

Momentálně žiji v Anglii, přímo v Londýně i se svoji přítelkyní. Jsme tady od konce září. Pracuji v kuchyni jako kuchař. Odjeli jsme kvůli zkušenostem a zlepšení jazyku. Londýn je skvĕlé město plné možností a krásných míst, ale pomĕrnĕ drahými náklady na život. Nicméně jsme oba spokojeni, tak nám to snad nějakou dobu ještě vydrží.

PRVNÍ KLUB A TRENÉR

S fotbalem jsem začínal asi v 8 letech v Podlesí, měl jsem to kousek a hráli tam už kamarádi, tak proto Podlesí. Jako prvního trenéra jsem měl pana Zetka a po té nás přebral Martin Maňák. Ještĕ než jsem začal s fotbalem tak jsem hrál i házenou, kde jsem chytal, tak i proto jsem ve fotbale začal jako brankář...

KARIÉRA

Ve chvíli, kdy jsem měl jít v Podlesí do dorostu, se mi ozvali z Juřinky, jestli bych nechtěl jít chytat na Juřinku a já se rozhodl, že to zkusím.

ÚSPĚCHY

Jako největší úspěch určitĕ beru loňskou sezónu a postup do krajského přeboru. Neskutečná eufórie a to hlavně díky trenérovi Pavlu Vaiglovi.

JUŘINKA

Po příchodu na Juřinku mě už chytání, tak nebralo, tak jsem po roce v bráně skončil a začal hrát v poli. Na Juřince se založil B tým mužů a já se připojil k nim. Sice jsme kopali 4. třídu, ale kolektiv a pocit ze hry byl k nezaplacení. Začal jsem chodit trénovat i s A týmem v té době pod vedením pana Musiala, ale nebylo to ono. Potom přebral A tým Libor Hlavica a pro mně to byl impuls. Oslovil nás mladé, ať se připojíme a od té doby jsem hrál stabilnĕ za áčko. I když jsme většinou bojovali o záchranu, tak vždycky byl na Juřince skvělý kolektiv plný přátelských lidí.

PAVEL VAIGL

Je to člověk, který jednoznačně ví co chce. Má spoustu zkušeností i s vyššími soutěžemi a přesto si vybral Juřinku. A i do nás obyčejných kluků vložil tolik naděje a spoustu volného času a můžu říct, že se to opravdu vyplatilo. Na každém z nás byl vidět obrovský posun dopředu a to ne jen herní a fyzický, ale i psychický. I když jsme stále amatéři, tak nám ukázal a naučil nás brát fotbal na profesionální úrovni. Začali jsme trénovat a hrát určitý systém a vše se to projevilo na konečném výsledku. Pochybuju že nějaký trenér chodí s hráči běhat po nocích nebo je v zimě bere na běžky. Je to trochu blázen, ale v dobrém slova smyslu a já jsem moc rád, že jsem pod ním mohl trénovat a snad ještě budu moct.

BUDOUCNOST

Zatím máme v plánu zůstat v Anglii minimálně do léta a pak se uvidí co dál. Určitĕ se ale moc rád po návratu do Česka vrátím zpět na Juřinku. Doufám, že to pořád bude ta stará dobrá Juřinka, která mi už moc chybí. S klukama jsem v kontaktu pořád, takže mám přehled co se děje v kabině i mimo ní.

Zdroj: http://www.tjjurinka.estranky.cz/clanky/.-.-./patava-radomir.html