Představujeme Juřinku 2017 - Petr Goláň

Dnes je na řadě v představovacím rozhovoru hráčů Juřinky Petr Goláň.

Krom fotbalu, hraji ještě aktivně golf a na stará kolena počítám s účastí na PGA ;), stejně jako Vavřa patřím mezi jednostopé nadšence. Ale s jeho Suzuki se zatím rovnat nemůžu!

PRVNÍ KLUB A TRENÉR

S fotbalem jsem začal asi v 6 letech v Hranicích. V té době, ale neexistovaly žádné ročníkové kategorie, a my jako 6 letí jsme hráli proti 15 letým klukům. Takže jsme dostávali jeden výprask za druhým a fotbal mě vůbec nebavil. První trenér byl tuším pan Kaštyl. Jeden s rodičů. Byli jsme rádi, že jsme trefili balon.

KARIÉRA

V porovnání s Blážou, jsem docela cestovatel. S fotbalem jsem začínal v Hranicích, ještě jako žák jsem přestoupil do Sokolu Skalička. Ať už z časových důvodu, tak i z nedostatku talentu ;) . Jelikož pak ve Skaličce neměli dorost, byl jsem poté nucen hostovat v Sokolu Hustopeče. Na poslední rok dorosteneckého věku, se objevila možnost půlročního hostování ve II. lize ve Valašském Meziříčí pod Karlem Barošem. Po skončení v dorostu následoval návrat do Skaličky, kde si mě po roce vyhlédl Sokol Opatovice a já okusil olomouckou I.A třídu. I když jsem zpočátku nastupoval převážně za "B" tým. V Opatovicích jsem vydržel 11 let. Hráli jsem špici I.A třídy a střídavě postupovali a sestupovali z Olomouckého krajského přeboru. Během posledních dvou let v Opatovicích jsem si odskočil na další dvě hostování, půl roční hostování Tatran Všechovice I.B třída Olomouckého kraje, a TJ Kladeruby, kde jsem se po vážném zranění nohy pokoušel nabrat zápasové manko. Podařilo se nám postoupit do III. třídy Vsetínského okresu. Poté už následoval přestup na Juřinku, v kontaktu s Peťou Škařupou jsme byli již delší dobu, přestup se uskutečnil ale až teď.

ÚSPĚCHY

Nejvíce vzpomínám na angažmá ve Valašském Meziříčí, i když jsem moc minut v zápasech neposbíral, byl to pořád neuvěřitelný zážitek nastupovat proti týmům jako Baník Ostrava B, Sigma Olomouc B, Slovácko B, Bobby Brno B, už jen díky atmosféře. V publiku se střídal jeden skaut za druhým, o nás se staral tým trenérů. Měli jsme k dispozici veškeré potřebné vybavení z klubu. Na zápas se vyjelo ráno, a vracelo se pozdě k večeru. Úplně jiný styl práce než jsem byl do té doby zvyklý. Rád vzpomínám i na působení v Opatovicích v krajském přeboru mužů. Do té doby pro mě vrchol kariéry. Většina kluků v týmu si prošla všemi věkovými kategoriemi spolu a vrcholem pak pro všechny byl první postup do kraje, kde stejně jako na Juřince, to bylo historicky nejlepší umístění klubu. A nezapomenu i na Juřinku. Práce pana Vajgla i fanoušci kolem. Je fajn že i v takové soutěži Vám fanoušci po zápase potleskem poděkuji za předvedenou hry, i když se zápas nevyvedl. Jde vidět, že si postup do kraje a styl jakým se tým prezentuje, neužíváme jen hráči, ale i fanoušci a lidé kolem klubu.

JUŘINKA

Samé pozitivní, i když kvůli mému věku už některým spoluhráčům moc nestíhám :)))) a tréninkové jednotky mi dávají docela zabrat. Zase jsem poznal jiný styl přístupu k fotbalu. Člověk moc neřešil co před zápasem jedl, jestli spal, prostě se šel vyběhat a udělat žízeň. Tady je na to kladem velký důraz. A netýká se to jen fotbalu. Pan Vajgl se snaží převést sportovní stránku i do soukromí hráčů. Hlavně jde o to vybudovat tým, který bude šlapat jeden za druhého i v krizových okamžicích, což je super.

PAVEL VAIGL

Určitě na to jméno do konce života nezapomenu :)))....noční výběhy lesem, bez světla, brodění se přes potok v 5°C, zimní příprava a neustálé odkazy na Duklu Praha a italský fotbal...mám pocit že spíše než fyzickou přípravu absolvujeme psychickou. Člověk se už těší, že se po 15km běhu konečně vracíme na stadion, když v tom se trenér rozhodne, že ještě máme čas a odbočí do největšího kopce v okolí!!!...... než jsem přestoupil byl jsem se podívat na několika trénincích, zaujalo mě jakým stylem byly veden a příprava kterou pan Vajgl na každý trénink měl.... nedávno byl se mnou na tréninku i kamarád z Opatovic, v polovině jednotky ke mě přišel a ptá se mě: "zastavíte se vůbec někdy ?? Myslím že moje plíce leží tamhle v rohu šestnáctky !".... chudák si vybral zrovna intervalový trénink :)).... určitě úspěch který tým dosáhl je zásluhou pana Vajgla, a postoj kterým nakazil kluky v týmu. Houževnatí fotbaloví gentlemani z bažin.

BUDOUCNOST

Jelikož jsem třetí nejstarší v týmu, budu se snažit vydržet tréninkové tempo co nejdéle. Je super co se na Juřince odehrává a určitě bych se chtěl na tom podílet i nadále. Ale je potřeba dávat prostor i mladým klukům a vyloženě sedět na střídačce se ještě necítím, takže bude všechno záležet na domluvě s trenérem. Přece jen když člověk během týdne obětuje tréninku několik hodin, rád by odehrál i slušnou porci minut v zápase. Takže uvidíme. Jinak po skončení aktivní kariéry na fotbal nezanevřu. Kamarádovi jsem pomáhal s trénováním přípravky v Opatovicích, takže mám v plánu udělat si trenérskou licenci a věnovat se této činnosti.

Zdroj:

http://www.tjjurinka.estranky.cz/clanky/.-.-./golan-petr.html

trenink-300x600