Podzim Kladerub hodnotí odcházející trenér Václav Škařupa

Začali výborně, jenže pak se to zadrhlo. Fotbalisté Kladeruby byly zpočátku černým koněm III. třídy, ale pak zabředli do série porážek a za celý podzim dali jen devět branek. Podzim hodnotí trenér Václav Škařupa, který se po odehrání první poloviny soutěže dohodl s vedením klubu na ukončení spolupráce.

Před začátkem sezony jsme přivedli tři hráče. D. Zeidla z Poličné, M. Cahlika, dorostence hostujícího v Kelči a z hostování ze Stříteže se vrátil M. Vlach. Neodešel nikdo, ale M. Manek neodehrál cely podzim, jen některé zápasy. Tím nám vypadl ze sestavy střední obránce a jeho absence byla znát. Pracovně byl několik zápasu mimo L. Dobeš. Ze začátku podzimu se zdálo že takto široký kádr bude stačit.
Vstup do sezony nám vyšel nad očekávání dobře. Výhra ve Střelné nás zdravě nabudila do dalších zápasů. Naše hra byla založena na dobré obraně a rychlých protiútocích. Neměli jsme tak velké držení míče, ani jsme nepředváděli tolik technických kousků jako naši soupeři ale hráli jsme účelně. Pozitivum bylo, že jsme se dostávali do brankových příležitosti a ty jsme proměňovali. I v naši hře vznikaly okénka a některé situace řešila obrana nebo brankař na poslední chvíli. Měli jsme i štěstí. Ve Valašské Polance jsme brzy vedli, ale domácí v prvém poločase neproměnili nejméně pět šancí. Zápas skončil 1:1, prohráli jsme až na penalty.
Tak, jak jsem si myslel na začátku sezony, že velikost kádru stačí, opak byl pravdou. Do pátého kola se nám zranění vyhýbala a chyběli kluci jen z důvodu pracovních povinností. První problémy nastaly v zápase proti Jablůnce, kdy nás bylo jen dvanáct. Zápas jsme zvládli, ale zranil se další hráč. Horší to bylo v Brankách, kde museli nastoupit dva hráči s nedoléčeným zraněním a jeden hráč který skončil s fotbalem. Zlepšení nastalo v Novem Hrozenkově, nejen herní, ale i hráčské (bylo nás 15). Tady se projevila naše největší slabina, proměňování brankových příležitostí. První poločas byl vyrovnaný jak herně, tak na příležitosti. Ve druhém poločase poměr na šance byl pět ku dvěma pro Kladeruby. Zbývající zápasy jsme herně dobře zvládali, ale zase nás trápila koncovka.
Proč tak málo vstřelených branek?
Ze začátku podzimu jsme potřebovali ke vstřelení branky minimum příležitostí a ty jsme dokázali proměnit. Postupem času jsme se do příležitostí dostávali, ale hledali jsme někdy zbytečně složité zakončení nebo jsme zakončovali v situaci kdy stačilo jen nahrát spoluhráči. V některých případech při zakončení brankové příležitosti hrála roli nezkušenost mladých hráčů.V základu nastupovali tři až čtyři hráči osmnáctiletí a mladší.
Umístění mužstva je velkým zklamáním. Já si myslím, že Kladruby mají nato aby hrály klidný střed tabulky.
Co se týká zimní přípravy, nevím jak bude probíhat. Na konci podzimu jsem se dohodl s výborem na ukončení naší spolupráce.