Rezerva Choryně pomalu objevuje i mladé hráče

Jak se po restartu fotbalu vrátí rezerva Choryně a není to její labutí píseň?

Béčko Choryně bylo vždy místem, kde si pravidelní pendleři z áčka chodili prodloužit fotbalový víkend, kde si také bývalé opory áčka prodlužovaly svůj odchod do fotbalového důchodu. Kvalita byla vysoká, počet hráčů však nízký. Někdejší trenér Radim Žmiják, který s Choryní postoupil do 1. B třídy chtěl zavést opravdu systém rezervy, ale nepodařilo se z mnoha objektivních příčin.

Počet kmenových hráčů se v béčku rapidně nezvýšili, ale alespoň nakukují mladé tváře - Tomáš Barttošík odehrál na podzim tři zápasy, Jan Goláň pět. Béčko táhl a potáhne jako onen kmenový hráč Luboš Hadvičák, který uzavírá bohatou kapitolu naprosoto stěžejního hráče prvního týmu. V brance se dělí o vytíženost dvojice z jedničky - Ječmeň, Ručka. Béčko byla pořád závislé na hráčích áčka a četné starty Josefa Landy, Tomáše Táborského, Pavla Tvrdoně nebo Michala Jasného jsou toho důkazem.

A co kmenoví béčkaři? Pavel Kamas, Richard Kettner, Jan Kopřiva, Aleš Kovář, Adam Sovák, Petr a Aleš Šnejdrlové nebo Richard Štec. Martin Závada ze Zbyňkem Žilinským na závěr jen dokreslují obraz kvality tohoto týmu.

Otázkou je, co s ním bude po restartu fotbalu. Nejen z vedení klubu prosakují informaci o chystané diskusi, jestli by se v sezoně 2021/2022 vůbec béčko Choryně objevilo v okresní soutěži III. třídy. Zase o jeden tým méně? Byla by to velká škoda.