Divize E

22.09.2023

Vsetín hostí Nové Sady

Vsetín přivítá na Tyršovce v sobotu od 15:30 Nové Sady.

V osmém kole divize přivítá vsetínský celek mužstvo Nových Sadů, malého klubu na okraji Olomouce, jenž v loňském roce oslavil významné 100. výročí od svého založení. Proto v krátkosti nahlédněme do jeho historie, která je nadmíru zajímavá.

Od roku 1922 působil v srdci Hané snaživý sportovní klub SK Haná Novosady. Jeho zakladatelem byl továrník Otto Neoral. Už v sedmnácti letech za pomoci otce a dalších příznivců sportu vytvořil SK HANÁ. V roce 1924 se klub rozhodl sloučit s Českou sportovní společností (ČSS Olomouc), která dodala nejen kvalitní hráče, ale i funkcionáře. První mužstvo hrávalo II. třídu a aspirovalo na postup do I. třídy. ...

.... Po II. světové válce, o něco více než dva měsíce po osvobození, přesněji 17. července 1945, se v restauraci „U Gofroje“ sešlo asi čtyřicet nadšenců, kteří si za svůj cíl dali založit fotbalový klub. To se podařilo dne 23. července 1945 pod názvem DSK Haná Olomouc. Tým byl zařazen do III. třídy a o rok později působil ve II. třídě, kdy přišla první změna názvu na ZK Dehet. O dva roky později byl přejmenován na Sokol Haná Olomouc Nové Sady. V roce 1954 – 1960 hrálo mužstvo dospělých v krajské soutěži a vedlo si zde více než dobře. Soutěž ale muselo opustit po ročníku 1959/1960, kdy byl zrušen Olomoucký kraj a soutěže řízené Severomoravským krajem zaplavily celky z Ostravska. S cílem zkrátit si dlouhou zimní přestávku přišli Novosadští s nápadem pořádat zimní turnaje. První se uskutečnil v roce 1958 pod historickým názvem poplatným tehdejší době „Štít únorového vítězství“, s patronací regionálních novin „Stráž lidu“. Poté následovala osmiletá pauza a následně klub vystupoval pod hlavičkou TJ MILO Olomouc. Poslední ročník turnaje proběhl v roce 2006.

Při příležitosti 15. výročí založení klubu přijal pozvání na besedu legendární brankář František Plánička. Hráči, funkcionáři i příznivci klubu jej přivítali v Kulturním domě v Nových Sadech dne 9. prosince 1961. Šedesátá léta patřila ke „zlaté éře“ novosadské kopané. V roce 1966 vytvořili Novosadští velmi silný celek, jenž vybojoval I. A třídu. O tři roky později vznikla „Hanácká fotbalová župa“. V tehdy nejvyšší soutěži, kterou do té doby novosadský fotbal ještě nehrál, v ní tým vydržel tři roky.

V pozdějších letech se sice v Nových Sadech hrálo, ale sociální zařízení nebylo světlou stránkou oddílu. Dřevěné šatny, které měly být pouze chvilkovou záležitostí, sloužily více než deset let. Po náročném tříletém budování vlastníma rukama hráčů, činovníků a příznivců fotbalu byla v roce 1980 stavba v hodnotě téměř 700 tisíc korun zdárně dokončena. Následně se však dostavil „zákon schválnosti“. Dokud se hráči převlékali „pod topoly“, hráli dobrou kopanou, jakmile se zlepšilo zázemí, přestalo se dařit na hřišti. Ale v roce 1990 nastal zlom a tým z okresního přeboru postoupil do 1. B třídy.

V sezóně 1997/1998 po několika letech opustilo mužstvo Hanáckou fotbalovou župu a působilo v 1. A třídě. Velký vliv na umístění týmu měla v červenci roku 1997 katastrofální povodeň, během níž byl zničen nejen kompletní archiv klubu, ale i hřiště a šatny. Nebylo tudíž možné na hrací ploše nejen hrát mistrovská utkání, ale i trénovat, což mělo za následek sestup do nižší třídy.

Po přelomu tisíciletí se muži úspěšně drželi v 1. A třídě. Poklidné vody rozvířil v roce 2004 v té době předseda klubu Vojtěch Piňos se svým experimentem. Využil toho, že divizní Králová neměla dostatek finančních prostředků na udržení soutěže a chtěla z ní odstoupit. Do toho vstoupil pan Piňos a soutěž koupil s tím, že „nový“ klub Královské Nové Sady bude hrát v Olomouci. Tak se i stalo a první divizní rok se vydařil. Tým obsadil jedenácté místo, což byl největší úspěch v historii novosadského fotbalu. V ročníku 2005/2006 skončily Královské Nové Sady-již pod názvem FK Nové Sady-poslední. A původní domácí tým skončil v 1. B třídě předposlední. Do další sezóny se do okresního přeboru již ani nepřihlásil.

Od roku 2011 se vytvořila v kádru „A“ mužstva dospělých výborná parta, která během čtyř let postoupila z 1. B třídy až do divize. Základem dnešního souboru jsou hráči z Olomouce a nejbližšího okolí. Klub velmi dobře spolupracuje se sousedními oddíly, a to tím stylem, že pokud se hráči neuplatní v nejvyšších soutěžích, přecházejí právě do Nových Sadů. Hlavním trenérem „A“ týmu dospělých je nám velmi dobře známý Rostislav Sobek, bývalá brankářská jednička nedalekých Kateřinic. Velkou osobností je jeho asistent Jiří Vít, v minulosti skvělý prvoligový gólman a masér nejen Sigmy Olomouc, ale i české reprezentace.

V průběhu letní přestávky došlo v týmu k několika změnám. Kádr A-mužstva posílil Josef Pančochář (TJ Břidličná), Milan Machálek (SK HS Kroměříž), Martin Ambrož (FK Hlubočky) a Jakub Čermák (SK Prostějov).

Ze vzájemného loňského měření sil vyšli lépe Novosadští. Ve Vsetíně dokázali na podzim zvítězit nejtěsnějším rozdílem v poměru 1:0. Dařilo se jim i v jarní odvetě na vlastní půdě, poněvadž porazili vsetínský celek 2:0.

V sezóně ročníku 2022/2023 se umístili Hanáci na výborném čtvrtém místě, když z šestadvaceti odehraných zápasů získali 47 bodů (bilance: 15 výher, 2 remízy, 9 proher, celkové skóre 56:43). O málo úspěšnější byli na domácím stadiónu, jelikož z třinácti utkání získali 25 bodů (bilance: 8-1-4, skóre 32:17) a v pomyslné tabulce skončili na pátém místě. Vůbec špatně si nevedli ani u mužstev soupeřů, kde obsadili po třinácti zápasech výborné čtvrté místo se ziskem 22 bodů (bilance: 7-1-5, skóre 24:26).

V minulém střetnutí zvítězil tým Nových Sadů v domácím prostředí nad mužstvem Rýmařova v poměru 3:1, když se o branky postaral Jan Šembora, Jakub Čermák a Martin Ambrož. Jednalo se ale o velmi vypjaté střetnutí, ve kterém byli vyloučení tři hráči, z toho dva novosadští, a to Josef Pančochář a Aleš Rus.

V průběžné tabulce se celek Nových Sadů pohybuje na jedenáctém místě, když z doposud sedmi odehraných utkání získal 8 bodů (bilance: 2 vítězství, 2 remíze, 3 prohry, skóre: 12:13).

Mezi největší opory týmu patří brankář Zdeněk Kofroň, dále Martin Popelka, Filip Ždánský a Zdeněk Fládr.

Jiří Kořínek