Rozpačitá „rozlúčka“

Ne příliš důstojným způsobem se rozloučili vsetínští hráči se svými fanoušky v krásném sobotním odpoledni, kdy ve svém posledním divizním vystoupení odešli vysoko poraženi nováčkem soutěže z dalekých Dětmarovic. Je třeba ale podotknout, že domácí nastoupili do střetnutí opět ve velmi „polátané“ sestavě, a tak se žádné velké zázraky prakticky ani neočekávaly.

Již úvodní minuty signalizovaly, že domácí nečeká rozhodně žádná procházka růžovým sadem. A v 5. minutě přilétla první vlaštovka v podobě gólu, který inkasoval vsetínský tým, po nádherné střele exligového Mičoly. Po obdržené brance domácí částečně zvýšili iniciativu a postupně začali zaměstnávat hostující obranu. K první střele se však dostali až ve 14. minutě, kdy Řeřucha napřáhl z patnácti metrů, ovšem mezi tři tyče se netrefil. Soupeře zdobila především rychlost, v níž vynikal především René Macko, jenž byl takřka k neudržení. Domácí defenzíva často odvracela útoky hostů jen díky dlouhým odkopům, anebo zahráním míče na rohový kop či do autu. Přesto se vsetínskému mužstvu naskytla ve 29. minutě výborná příležitost stav srovnat. Těsně před pokutovým územím byl nedovoleně atakován Hořelica a hlavní rozhodčí Slováček nařídil trestný kop. K míči se postavil tradiční exekutor Maček, avšak střelou po zemi svatyni Stacha těsně minul. To byla v první půli bohužel jediná možnost ke skórování. Když už se zdálo, že domácí odejdou do šaten pouze s jednobrankovým mankem, střelil druhou branku téměř s hvizdem hlavního rozhodčího ukončující první poločas, velice nebezpečný René Macko.

Vstup po obrátce patřil jednoznačně domácím, a to především zásluhou střídajících rekonvalescentů Jaroše a Foltýna, kteří posílili středovou osu. Ve 48. minutě po faulu ve velkém čtverci na aktivního Mydláře nařídil rozhodčí Slováček pokutový kop, který Matůš střelou do šibenice bezpečně proměnil. Od této chvíle si Valaši vytvořili znatelnou převahu, které však chybělo zakončení. Smolná situace pro vsetínské mužstvo nastala v 59. minutě, v níž si obnovil zranění Foltýn a musel z plochy předčasně odstoupit. Vynikající možnost otočit stav ve svůj prospěch se Vsetínským naskytla v 62. minutě hry, kdy hlavní arbitr vyloučil hostujícího Fréborta za nemístnou kritiku a domácí tým měl možnost hrát téměř půlhodinovou přesilovku. Místo toho, aby svého soupeře zatlačil na jeho vlastní polovinu, nastal pravý opak. Hostující celek i v deseti předváděl velmi dobrou hru a vůbec nebylo poznat, že hraje v poli o jednoho hráče méně. V 68. minutě po jednom z dalších „smrtících brejků“ přečíslil vsetínskou obranu a střelou z deseti metrů překonal Eliáše dětmarovický útočník Tomáš. To však vsetínskému trápení nebyl ještě konec. Na vlas stejná situace byla k vidění v 84. min. kdy hosté znovu přelstili domácí obranu a následným dvěma střelám dokázal brankář Eliáš za pomocí obránce Mačka ještě odolat, jenže proti dorážce Regece téměř z brankové čáry byl již naprosto bezmocný. A to navíc v 89. minutě dokázal zabránit téměř jistému gólu z kopaček Řapeka, což by znamenalo pro domácí tým téměř debakl.

I když Vsetínským závěrečný zápas vůbec nevyšel tak, jak by si určitě přáli, je třeba všem hráčům, trenérům a celému realizačnímu týmu poděkovat za předvedenou hru především v první polovině jara. Konečný zisk 38 mistrovských bodů je vůbec nejvyšší, který vsetínský celek v jednom ročníku v divizní soutěži za posledních třicet let dokázal získat. Dále je třeba vyslovit velké uznání funkcionářům klubu a vůbec všem, kteří se jakýmkoliv způsobem kolem vsetínského týmu „točí“ za velmi dobře odvedenou práci a popřát jim zaslouženou a krásnou dovolenou. Všem zraněným hráčům navíc dopřát co nejrychlejší doléčení svých zranění, aby do přípravy na novou sezónu, která bude mít zcela novou podobu, byli naprosto „fit“.

Jiří Kořínek