19.12.2016
Momenty valašského fotbalového podzimu - díl 1. - Ve Valašském Meziříčí se probudil magnet na diváky!
Sobota odpoledne. V okolních vesnicích kolem Valašského Meziříčí praskají stadiónky ve švech. Oblíbené vesnické kluby hrají pro své věrně. Na divizi ve Valašském Meziříčí se na obrovské tribuně bojí 30-40 diváků. Ty zlé časy jsou pryč.
Sobota odpoledne. V okolních vesnicích kolem Valašského Meziříčí praskají stadiónky ve švech. Oblíbené vesnické kluby hrají pro své věrně. Na divizi ve Valašském Meziříčí se na obrovské tribuně bojí 30-40 diváků. Ty zlé časy jsou pryč.
Ve Valašském Meziříčí od letošní sezony pochopili, že jako klub, který je závislý na dotacích města, musí toto město také příkladně reprezentovat a pokusit se přitáhnout diváky do hlediště. Jak to ale udělat? Management Valašského Meziříčí na to přišel a my jako Valašský fotbal mu dáváme palec nahoru.
1. Základem je atraktivní herní projev, dobré výsledky a zajímavé posily. První místo po podzimu nechť je toho důkazem.
2. Budeme hrát v čas, kdy v okolí nehraje žádný vesnický klub. Přišla sobota 10:15 a povedlo se. Možná by ještě neděle ve stejný čas byla lepší. Uvidíme, jak to bude na jaře.
3. Vyhlašujeme dlouhodobou slosovatelnou tombolu o atraktivní ceny v čele s notebookem.
4. Nabídneme bohaté občerstvení. Točené pivo v bufetu, venkovní posezení pod pergolou. Párky, klobásky z udírny, hamburgery. Jen naše manželky a milenky nadávají, že když se nadlábneme na fotbale ve Valašském Meziříčí, co pak s navařeným obědem po dvanácté?
5. Předvádění nových vozů, zase něco pro chlapy.
6. Mladí kluci sledují, kam to jednou mohou dotáhnout, podávají míče a hra byť na velkém letišti nemá prodlevy.
7. Skluzavka, houpačky, pískoviště anebo vyžití pro naše děti. Jen možná by to chtělo ještě skákací hrad.
Jen tak dál Valmezáci! Na vašich domácích zápasech si už lidi nehrají na schovávanou a snad bude ještě lépe!
Foto Milan Kleindorf
Mgr. Martin Němec
