24.12.2016
Momenty valašského fotbalového podzimu – díl 6. – Když nemáme dlouhou svoje kabiny...
Fotbalisté Lhoty u Vsetína věděli, že jdou do těžkého podzimu. Několik zápasů kvůli rekonstrukci šaten a zázemí měli sehrát v letních měsících venku a pak se vrátit domů. Jenže rekonstrukce se protáhla a Lhota hrála na podzim venku v neuvěřitelném počtu devíti zápasů.
Fotbalisté Lhoty u Vsetína věděli, že jdou do těžkého podzimu. Několik zápasů kvůli rekonstrukci šaten a zázemí měli sehrát v letních měsících venku a pak se vrátit domů. Jenže rekonstrukce se protáhla a Lhota hrála na podzim venku v neuvěřitelném počtu devíti zápasů.
To se logicky muselo odrazit na její výsledcích a bodovém zisku. Nakonec, když si uděláme podzimní součet svěřenců Jaroslava Kulhaje, tak všech sedm bodů získali venku a ve zbylé čtyři zápasy doma prohráli. A byly to zápasy i s přímými konkurenty v boji o sestup, jako prohra 0:1 se Zašovou.
Zranění, ztráta formy klíčových hráčů a k tomu víkend co víkend nějaká horká venkovní půda. Je to skoro zázrak, že Lhota získala oněch sedm bodů.
Přichází těžká psychická zkouška jara. Je statisticky dokázáno, že hrát jen doma nepřinese stoprocentní bodový zisk. Nutnost bodovat víkend co víkend doma bude fotbalistům Lhoty svazovat nohy. Ale zisk 80 procent bodů by mohl na záchranu stačit. Každopádně se fanoušek Lhoty u Vsetína nebude na jaře nudit, protože jen čtyřikrát nepůjde na domácí zápas svého týmu.
Mgr. Martin Němec
