Japonský šinkansen Lukáš Vaculka má srdíčko ve Valašských Příkazech

„Držte si ho, sejměte ho!,“ slyší častokrát na fotbalových trávnících hlavní hvězda Valašských Příkaz. 27 letý rychlík Lukáš Vaculka prošel v mládí vrcholovým fotbalem. Je stále žádným zbožím na přestupovém trhu, ale jeho život není jen o fotbale.

„Držte si ho, sejměte ho!,“ slyší častokrát na fotbalových trávnících hlavní hvězda Valašských Příkaz. 27 letý rychlík Lukáš Vaculka prošel v mládí vrcholovým fotbalem. Je stále žádným zbožím na přestupovém trhu, ale jeho život není jen o fotbale. Srdíčkem je doma ve Valašských Příkazech. „Jsem sice odchovancem Lidečka. Prošel jsem Vsetínem, Baníkem Ostrava. Vrátil jsem se do Valašských Příkaz, a zde jsem našel ten pravý fotbalový domov s výborným vedením klubu a skvělou partou v kabině,“ říká rychlonohý střelec Lukáš Vaculka.
Proč se talentovaný hráč neuchytil v Baníku Ostrava? „Fotbal mne tehdy nebavil, jak by měl. Nezatnul jsem zuby. Necítil jsem se v Ostravě dobře. Navíc jsem měl neshody s tehdejším trenérem Milanem Chalupou a měl na některé věci jiné názory. A tak jsem se vrátil domů,“ vrací se Vaculka k anabázi ve slavném prvoligovém klubu.
Ve Valašských Příkazech hraje nepřetržitě celou věkovou kategorii mužů. „Na půl roku jsem si odskočil do třetí ligy, kterou tehdy hrál Slavičín, ale když kluci z Valašských Příkaz po sezoně sestoupili a přišli za mnou s prosbou, že jich je málo, neváhal jsem ani minutu a šel klukům hned pomoct. Pak přišla práce, která se dá dobře skloubit s fotbalem v 1. A třídě a na přestup nyní nemyslím,“ přiznává Vaculka.
Tomu drnčí telefony v každém přestupovém období. „Dlouhodobě mě chce Brumov. Trenér Martin Kolář se často zastaví a přemlouvá mě. Pro mě je ale prioritní ta věc, jaký kádr postaví vedení Valašských Příkaz do další sezony a zda udržíme výbornou partu. Chtěli bychom, aby zůstal i trenér Josef Miklas, ale o tom se má rozhodnout v nejbližších dnech. Pokud se poskládá kádr i třeba ve spolupráci s končícími vsetínským dorostenci, kteří by tak u nás zvládli lépe přechod do dospělé kategorie, bylo by to super,“ dívá se Lukáš Vaculka do blízké budoucnosti.
Jeho Valašské Příkazy na jaře válí a nebýt zpackaného podzimu, tak by hrály o postup. „Hrajeme nyní výborně. Ukázali jsme to i proti Slušovicím. Šli jsme sice do zápasu vykartováni a pokopáni po zápase s Nedašovem, ale přišli po dlouhé době tři kluci, kteří nyní nehrávají. Rozumím si na hřišti perfektně s Tomášem Karasem, dobře zahráli i Ocelík se Staníkem. Snad po pěti letech byl v naší obraně nejmladším mužem Michal Ptáček,“ směje se Vaculka a dodává: „Pokladník Tomáš Juřica si mne za tři góly zúčtuje. Bude ta litr slivovice a samozřejmě i zápisné do společné kasy.“
Lukáš je často terčem osobního bránění. Jak na to v zápase reaguje? „Je dobré s tím počítat na každý zápas, ale jinak na to nemyslím. Pokud je to férové bránění, tak s tím problém nemám, ale někdy slyším zpoza lajny, ať mě sejmou za každou cenu. To by na fotbal patřit nemělo. Mám hru založenou na pohybu a hbitosti a zákeřnost by se neměla dít,“ dodává hvězda Valašských Příkaz Lukáš Vaculka.

lukas vaculka

Lukáš Vaculka se svým číslem 5 v bílém dresu Valašských Příkaz

Foto Milan Kleindorf

Mgr. Martin Němec