Rozhodčí

15.06.2021

Zkuste to. A když vás to bude bavit a půjde to dobře a budete mít i kus štěstí, můžete to dotáhnout klidně vysoko, říká rozhodčí Jiří Nevrla

V rozhovorech s rozhodčími našeho okresu se pokusíme třeba oslovit i nové zájemce, aby se přidali do jejich řad.

Jak jsi se dostal k pískání?

Přihlásil jsem se sám. Bylo mi tenkrát 17, měsíc do osmnáctin, a chtěl jsem to prostě zkusit. Fotbalový fanoušek jsem byl už od dětství a fotbal hrával s klukama dost. I když tedy ne závodně. Ale chtěl jsem to zkusit a přihlásil se tehdy na Vsetíně na OFS.

 

Kolik let pískáš fotbal a jakou soutěž momentálně?

Od roku 2002 - tedy 19 let! A pořád mě to baví a pořád nehodlám končit. Z toho asi 6,5 let v kraji, nyní v OFS a jsem spokojen - v mém věku už to fakt na ligu nevidím (smích). 

 

Zkus popsat, čím tě pískání lidsky obohatilo, co ti přineslo?

Řekl bych, že lidsky to trochu člověka "obrní", že i lépe snáším nadávky než mnoho lidí mimo fotbal, určitě mě nerozhodí, když mi někdo nadává do nejsprostějších slov, dokážu to brát s úsměvem. To se určitě hodí i pro život. A co mi to jinak přineslo? Třeba lepší fyzičku - myslím, že kdybych nepískal tak dlouho, s velkou pravděpodobností už mám větší břicho (smích). A taky nebývám často nemocný, víc se hýbu, za víkend můžete nechat na hřišti i přes 20 km, takže určitě zdraví s tím pohybem na čerstvém vzduchu souvisí.  A samozřejmě taky peníze, pořád máme za zápasy v sezóně solidní odměny. 

 

Kde vidíš problém s dlouhodobým nedostatkem rozhodčích?

Já se tomu nedostatku upřímně moc nedivím. Zaprvé dělat rozhodčího ve fotbale není moc vděčná činnost, spíš si vyslychnete nadávky než pochvalu - a pokud vám ještě někdo vyhrožuje po zápase nebo se na vás sápají diváci, příjemné to není. Zadruhé ubývá mládeže, která se fotbalu věnuje - tedy aspoň na okresní úrovni to vidím poslední roky určitě. S tím myslím, že souvisí i počet zájemců o pískání. A taky peníze - já si na ně sice nestěžuju, ale přece jen můžete mít za některou práci víc peněz než za zápasy. A to ani nemusíte pak běhat po hřišti v dešti či poslouchat nadávky. Pískat fotbal podle mě pro každého není - myslím, že to člověka prostě musí bavit, aby vydržel.

 

Navštívil jsi nedávný seminář rozhodčích OFS Vsetín? Jak ho hodnotíš?

 Navštívil a byl jsem spokojen. Oceňuji, že Renda Stodůlka jako nový předseda komise rozhodčích chce některé věci změnit. Ač tedy pana Palackého jsem vždycky rád a mrzí mě, že z komise odešel. Program semináře byl ale určitě udělaný velmi solidně.

 

A jak se stavíš k vizím nové komise rozhodčích OFS Vsetín?

Uvidíme. Zatím to vypadá dobře. V některých věcech opravdu klobouk dolů, jak se mladým sudím nová komise věnuje.

 

Jak se stavíš z pozice rozhodčího k možnému zrušení penaltového rozstřelu pro určení vítěze při nerozhodném výsledku v soutěžích OFS Vsetín?

Já bych byl jen pro to zrušit. Nikdy jsem toho nebyl zastánce. Myslím, že remíza k fotbalu rozhodně patří. A upřímně řečeno jsem často viděl, že se těm týmům do toho kopání po remízovém zápase ani moc nechtělo.

 

Chtěl bys něco vzkázat lidem, kteří uvažují, že by se stali fotbalovým rozhodčím?

Zkuste to. A když vás to bude bavit a půjde to dobře a budete mít i kus štěstí, můžete to dotáhnout klidně vysoko - Honza Filgas od nás to dotáhl do UEFY, Zdeněk Kneisl do 3. ligy, pískával jsem i s Tomášem Batíkem, co je teď v 1. lize jako asistent. A samozřejmě si tím i pilujete kondici a zdraví. A můžete si taky vydělat dobré peníze za zápasy! 

 

Jaký je valašský fotbalový fanoušek z pohledu rozhodčího?

 To záleží jak kde. Jsou hřiště, kde je to víc divoké, a hřiště, kde chodí málo lidí pořád a je tam skoro ticho. Ale jsem vždycky rád, když přijde na hřiště víc diváků - a bohudík za to, že jsou u nás v okrese obce, kde na fotbal klidně přijde i 500 diváků. A mě osobně to pak i víc motivuje se ještě více na hřišti snažit.  Každopádně u valašských fanoušků hodně frčí slivovice, to je určitě naše místní specialita. 

 

Co je pro Tebe na pískání to nejtěžší?

No, někdy, když prší či je zima, a vy máte mávat někde na žácích či dorostu 2krát za sebou či na ženách, tak to mě zrovna moc nebaví. Ale holt i takové zápasy k pískání patří. Nejtěžší, těžko říct. Není příjemné, když musíte volat policii po zápase. Třeba proto, že vám poškrábali nějací křupani auto. Popř. když voláte sanitku kvůli těžkému zranění - to je opravdu HODNĚ nepříjemné. A taky nemám rád, když si o sobě čtu pak, jak jsem prý někde něco zmastil, ač ten redaktor na zápase vůbec nebyl a dost možná by mi dal i za pravdu,  kdyby byl. Ale bohudík aspoň za mě pořád převažují pozitiva proč pískat.