Mládež

31.08.2020

Valmez U 17 poprvé padl. Stopku vystavil Nový Jičín

První facka a zrovna v derby s Novým Jičínem.

Nový Jičín – VM U 17 3:2 (2:1)
Branky:
17. Balhárek (NJ), 35. Šimurda, 45. Myslík (NJ), 68. Cagaš (NJ), 74. Vozák.
Sestava: Svak – Sušeň, Vrána, Kundrát, Hruška – Horák – Koňařík, Kurinec, Jašek – Vozák (K), Šimurda.
Střídali: 16. Zeman (Kundrát – zranění), 46. Zahradník (Hruška), 60. Furmánek (Vrána), 70. Pítr (Šimurda).

 

 

Soupeř góly vstřelil, my z našich šancí ne a vyhrál tak po zásluze. Byl to ale den, kdy nevyšlo vůbec nic. Fotbalové štěstí na nule a naopak se nás držela smůla, které jsme naším výkonem zdatně pomáhali. Už před odjezdem se omluvil jeden ze stoperské dvojice Ríša Hanáček. Horečka, zánět zvukovodu. První změna v sestavě a ještě jsme ani neopustili šatnu ve Valašské Meziříčí. 

V úvodu zápasu, respektive první minutě, jsme měli dvě gólové šance. Gól, který by padl, by byl za sedm vteřin od úvodního hvizdu. Druhá šance tváří v tvář domácímu gólmanovi v padesáté vteřině. Ani jednu koncovku naši útočníci bohužel nezvládli. Šestnáctá minuta a zranění stopera Kundráta, který musel být vynuceně vystřídán. Další improvizace a změna sestavy. Totální rozpad obrany, která byla na tento zápas připravována. A i z toho pramenila první branka utkání, bohužel do naší sítě. O vyrovnání se postaral Kuba Šimurda, který hrál zápas s poraněním v oblasti kyčelního kloubu ze středečního zápasu. Zabojoval, napadl rozehrávku, využil chyby gólmana a bylo srovnáno. Ale fotbalový osud naši výhru dnes nechtěl. V úplném závěru poločasu domácí zahrávali rohový kop. Jarek Hruška, který trénoval odkopnutí ze šestnáctky z prvního doteku, bohužel udělal přesný opak, míč poslal za sebe k domácímu hráči a ten nám dal gól do šatny.

V druhém poločase to bylo opět o snaze vyrovnat, případně zápas otočit. Dostali jsme po faulu ve vápně šanci zahrávat penaltu. Zastupující kapitán Vena Vozák však kop nezvládl úplně šťastně a domácí brankář chytil. Přišla další změna sestavy a vzadu jsme to zkusili na tři obránce. Snaha jít dopředu byla, ale nějaká kvalitní koncovka nepřišla. Naopak zvýšili domácí. My jsme se trefili a dostali zpět do zápasu až v 74. minutě. Tomáš Kurinec zatáhl po křídle, nahrál do vápna a Vena Vozák se tentokrát nemýlil. Nastalo velké drama a náš boj o vyrovnání. Naše obrana byla hodně otevřená a velkou pochvalu zaslouží brankář Maty Svak, který vychytal několik úniků domácích a držel nás pořád v zápase. V 79. minutě obdržel domácí hráč druhou žlutou a tedy červenou kartu. Měli jsme jedenáct minut šanci proti deseti. Gól však nepřišel a náš tlak byl v koncovce bezzubý. 

Domácí vyhráli po zásluze. My jsme nevyužili nic z tréninků, lacině kazili jednoduché míče, naše koncovka byla bez nápadu a náš boj o míč nebyl dostatečný. Za tento zápas jsem rád. Posune nás dopředu, protože všechno co se v něm stalo, je škola, kterou naši hráči potřebují a určitě bude co vysvětlovat, aby se podobný výkon neopakoval. Největším problémem tohoto zápasu byla psychika hráčů. Není ani tak potřeba trénovat přihrávku, střelbu nebo souboje, nejdůležitějším tréninkem bude další týden hlava. Pohled do země, svěšená hlava, odevzdanost když se nedaří, zbrklost, žádná snaha se probudit a zdravě nahecovat. Navíc byli hluší k hlasu trenéra a měli jakoby svůj svět. Z toho všeho pramenilo nejvíc chyb a drtivá  většina hráčů na to doplácela. 

Trenér Michal Vacula