U 14 a U 15 Valmezu hodnotí uplynulou sezonu

Žákovské celky Valmezu hodnotí právě odehranou sezonu.

Z uplynulé sezóny mám smíšené pocity. Na jedné straně jsem naštvaný, protože jsme měli na to prát se i o lepší příčky v tabulce. Na druhé straně se zde postavil úplně nový tým, kdy vlastně přišlo 7 nových hráčů a kluci se celkem rychle všichni seznámili a vytvořili kvalitní tým, který se prezentoval dobrým fotbalem.

Pravda, podzim nám ze začátku sezóny komplikovaly dovolené, bylo hodně omluvenek, a hlavně tam jsme ztratili nějaké body do tabulky. Jaro už bylo o poznání lepší. Dobře odmakána zimní příprava, hodně přátelských zápasů, a tak jsme čekali, že na jaře budeme dominovat. Hned na úvod derby se Vsetínským celkem, který zvládáme na výbornou a vyhráváme 5:1. Bohužel se nám ale hned v prvním zápase zranil náš kapitán Radim. Poté bodík s kvalitním soupeřem ze Šumperku 2:2. A pak se to nějak zvrtlo v Hranicích. Zápas, který jsme měli jasně vyhrát, ale nakonec z toho byla porážka 1:2. Následoval ostrý soupeř z Vítkovic, kterému jsme dlouho odolávali ale marně 1:6. A pak přišla série našich remízových zápasů (Třinec 2:2, Uničov 2:2, Přerov 3:3 a Bílovec 1:1), kde jsme ztratili asi nejvíce bodů a měli na to zápas dotáhnout do vítězného konce. Byly i ale ty světlejší chvíle, kdy jsme doma třeba rozbili Hranice 6:2. Nebo náš nejlepší zápas sezóny na Vsetíně, kdy jsme soupeře deklasovali 15:0. Poslední zápas v Přerově a zároveň souboj o 5. místo v tabulce. Za mě to kluci trošku odflákli, a i když bylo neskutečné horko, hřiště tvrdé jako beton, tak to oba týmy měly stejné a nemůžeme se na tohle vymlouvat. Jako snad v každém zápase jsme si šancí vytvořili dost, ale ještě nejsme tak klidní v zakončení a neumíme tyto šance proměnit ve vstřelenou branku. Na tomto budeme muset přes léto asi nejvíce zapracovat. Klid a přesnost v zakončení. I přesto vše beru první rok ve Valašském Meziříčí jako úspěšný a 6. místo v tabulce s 37 body není nejhorší. Naštěstí jsme nastříleli více branek, než obdrželi, takže i to je pozitivní (skóre 80:75).

A když zavzpomínám na minulý ročník, kdy jsme ještě my jako tým z Vigantic kluky z Valmezu poráželi, tak teď po spojení máme velmi dobrou partu. Nebo jak by řekl náš kápo -,, fotbalová rodina‘‘. Kluci udělali kus práce, je zde vidět velké zlepšení a já doufám, že budeme v další sezóně patřit mezi špičku tabulky. A když hodně zabereme a na tréninku budou kluci plnit to, co jim trenér řekne, nebojím se říct, že můžeme pomýšlet i na postup do 1. ligy. Na vychvalování konkrétních hráčů moc nejsem a nechtěl bych někoho náhodou vynechat. Všichni si zaslouží velikou pochvalu.

Nebudu se ani tajit tím, že je o naše hráče velký zájem ve vyšších soutěžích. Někteří si vyzkoušeli modelové utkání nebo si jen šli vyzkoušet trénink do jiných týmů. Zatím by však měli všichni zůstat u nás a k nějakým velkým změnám by dojít nemělo. Jediný a jistý odchod je na našem brankářském postu, kdy si jde vyzkoušet fotbal do vyšší soutěže naše jediná brankářská jednička Jaromír Martinák. Spolu s ním odejde i jeho taťka a dlouholetá trenérská ikona Valmezu Jaromír Martinák.

Přejeme jim hodně sportovních úspěchů a snad Jaromíra mladšího uvidíme jednou v bráně našeho národního týmu. V plánu máme do letní přípravy vyzkoušet i nějaké nové hráče, ale vše je zatím v jednání a uvidíme, jak to vše dopadne. Přípravu už máme naplánovanou, máme již domluvené 4 přátelská utkání, ale ještě určitě budeme poptávat další, abychom kluky viděli v zápasové praxi. Nějaké fotbalové prázdniny vůbec neřešíme a trénovat chceme nonstop i v červnu. V červenci nás pak čeká soustředění na Hutisku, kde strávíme 4 dny dřiny, ale určitě si zde užijeme i hodně zábavy. Máme toho hodně, co bychom chtěli s chlapci ještě zvládnout a já pevně věřím, že se vše povede a fotbal nás bude bavit o to víc než doposud. I když nevím, jestli to ještě více jde. Tak nám držte palce a někdy na zelném trávníku na viděnou.

Filip Pikal

Sezóna 21/22 pro tým U15 složený z ročníku 2007 nezačala vůbec dobře. Sice jsme měli v kádru 17 hráčů, ale na tréninku jsme do října byli v 8-10 lidech a to včetně trenéra. Šlo o kombinaci zranění klíčových hráčů Pepy (natáhlý zadní stehenní sval) a Radima (zlomená ruka) a absence docházky od 5-6 hráčů, kteří nevěděli, jak moc se chtějí fotbalu věnovat v době puberty. Tomu odpovídala příprava na zápasy a výsledky v zápasech po celou podzimní sezónu. Výsledek 1 výhra, 1 remíza a 11 proher a skore 16:92. Na konci podzimu odpadli 3 hráči s nejnižší morálkou nebo chutí dále dělat fotbal a zároveň se vrátili již uzdravení Pepa s Radimem. Také se vrátil k tréninku zbytek týmu, co moc nechodil a co viděl, že máme před sebou spoustu přátelských utkání k zlepšení naší hry.

Do Vánoc jsme každý týden hráli přátelská utkání, makali na trénincích. V době volna kluci spíše více odpočívali než běhali, ale i tak po Novém roce přišli na trénink všichni a natěšení. Celý leden a únor chodili poctivě jak na tréninky, tak i na přáteláky proti okolním týmům. Vyvrcholením přípravy bylo soustředění "bez mobilů" pod Pradědem s 12km výběhem a poté zápasem s dorostem Bruntálu, který jsme sice prohráli , ale fyzicky jej zvládli. Druhý den si kluci vytřepali svaly 20km výletem na Praděd a zpět, ze kterého se vrátili za svitu měsíce po sněžných pláních Jeseníků. Tam také vymysleli svůj týmový pokřik, a objevili tajemství WIm Hofa a jeho metody dýchání a uklidnění mysli. Výsledkem bylo nedělní deklasování Kroměříže po návratu ze soustředění a maximální chuť do nové sezóny. Tu ještě posílil nový hráč z Ukrajiny Nikita Fitsay, který vyztužil naši obranu. V průběhu jara doplnili kádr další 2 kluci, kteří sice neměli zkušenost s velkým fotbalem, zato velkou chuť s námi trénovat. Takže jsme měli najednou soupisku s 18 hráči a na tréninku 12-15 hráčů podle marodky. Takováto návštěvnost se odrazila i na zápasovém výkonu a souhře a tím i na výsledcích. Ten ještě podpořil "zákaz používání mobilu v šatně a na výjezdech". Kluci tak měli více času na sebe. A navíc se ukázalo, jaký vliv na běžeckou rychlost mají pravidelné tréninky s atletickým trenérem Kubou Kostkou.

V jarní soutěžní části jsme díky těmto faktorům vsítili 3x více gólů, o 40 gólů méně dostali a získali 6x více bodů, tj skóre jara 48:52 a 24 bodů !!! Celkem 27 bodů a 7.místo v divizní skupině E. Pozitivem byla i fantastická podpora rodičů na zápasech nejen doma, ale i venkovních výjezdech a v souladu s principy slušného fandění bez omezování rozvoje hráčů. Za to patří rodičům velký dík. I kluci si toho všímali a pozitivně tento úkaz komentovali, protože chování fanoušků jiných týmů tak příkladné nebylo. Navíc k tomu jsme odehráli dalších 8 přátelských zápasů proti dorosteneckým týmům z okolí, abychom vytížili všechny hráče a ještě více zafixovali správné návyky pro velký fotbal.

Na konci sezóny jsme si s kluky zajeli zahrát "bez mobilů" 2denní kvalitní turnaj do Holic u Pardubic a po 4 výhrách, 2 remizách a jediné porážce jsme skončili na pátém místě, když jsme nezvládli penaltový rozstřel ve čtvrtfinále po remíze 1:1. Sezóna se ve finále vydařila a do dorostu pokračuje 16 z 18 hráčů. Přeji jim další super zážitky a nadšení z výkonu jaké prožívali na jaře a prima partu, jaká se z nich stala.

Ondřej Koňařík a Jakub Kostka