Valašská Polanka zhodnotila svůj premiérový podzim v krajském přeboru

Během letní vynucené pauzy pandemií koronaviru jsme od Krajského fotbalového svazu ve Zlíně obdrželi nabídku k postupu do Zlínského přeboru.

Po kratké poradě ve výkonném výboru s hlavním trenérem Kučerňákem jsme se rozhodli tuto historickou příležitost pro polanský fotbal využít. Před startem sezony jsme se snažili i kádr doplnit, ale bohužel i vinou zranění vytipovaných hráčů jsme nakonec do soutěže nastoupili s kádrem, který jsme měli během sezony v I.A třídě.

Bez ohledu na soutěž, ve které jsme nastoupili, jsme se nadále ve spolupráci s obcí Valašská Polanka snažili vylepšit zázemí našeho areálu. Konečně se nám podařilo dotáhnout investici na zavlažování hriště, což se pozitivně podepsalo na kvalitě trávníků. Vzhledem k postupu do Zlínského přeboru jsme museli také zajistit přímé přenosy z našich utkání a vybudovali jsme tak i zázemí pro vysílaní přímých přenosů.

Velká premiéra nás čekala na půdě Bystřice pod Hostýnem, kde jsme se dostali do jednobrankového vedení, ale bohužel vinou vlastních individuálních chyb jsme náskok před odchodem do šaten ztratili a krátce po výměně stran inkasovali rozhodující trefu, doufali jsme, že nováčkovskou daň tím máme zaplacenou, ale jak se později ukázalo, mýlili jsme se.

V domácím prostředí se nám pak podařilo porazit regionálního soupeře z Velkých Karlovic 4:1, byl to jeden z mála zápasů, ve kterém jsme dokázali své příležitosti přetavit v důležité branky a připsat si první tři body.

Další domácí utkání jsme odehráli s celkem Slušovic, troufám si tvrdit, že za celý podzim to byl asi nejkvalitnější soupeř, se kterým jsme měřili síly a tento tým u nás zaslouženě zvítězil, byť konečný rozdíl ve skóre byl pro nás trochu krutý. Následoval zápas v Baťově, zde jsme se prvních dvacet minut hledali, soupeř skóre otevřel, ale do konce první půle jsme mohli vyrovnat, leč jsme narazili na výborný výkon brankáře Vitáska, domácí nám následně udělovali lekci z produktivity. Právě výkony brankářů byly pro nás asi největším rozdílem oproti I.A třídě, chyběl nám koncový hráč, který by dokázal chladnokrevně zakončovat námi vytvořené slibné brankové příležitosti. Naše výkony opticky nebyly špatné ani v dalších utkáních, ale dopláceli jsme převážně na výše uvedené faktory.

Kalich hořkosti jsme si vypili v Boršicích, kde jsme vedli 2:0 a mohli náskok i navýšit. Namísto toho jsme soupeřil nabídli ve druhém poločase senzační obrat. To už bylo příliš i na hlavního trenéra Romana Kučerňáka, jenž se po tomto utkání rozhodl ukončit spolupráci s naším klubem, což nás zaskočilo a mrzelo. Museli jsme rychle reagovat a během rozjetého podzimu se domluvit na vedení týmu do zbytku roku. Nakonec jsme si plácli s Liborem Štrbíkem a Tomášem Chuchmou, oba společně se snažili tým připravit na další průběh soutěže. V domácím utkání s Morkovicemi jsme opět doplatili na bídnou produktivitu, soupeři stačila jediná přesná trefa, aby si odvezl tři body. V Holešově jsme neměli příliš nárok, domácí prokázali kvalitu, naopak nám se zápas vůbec nepovedl a prohráli jsme 1:3.

Kýženého vítězství a potřebné vzpruhy jsme dosáhli zatím v posledním utkání proti celku Napajedla. Bylo to vyrovnané utkání, ve kterém padlo pět branek, nám se podařilo rozhodnout v poslední minutě brankou Šimona Kovalčíka. Bylo to důležité vítězství, konečně se i k nám přiklonilo trochu toho štěstíčka a věřili jsme si do zbytku sezony, že bychom mohli ještě nějaké body uhrát, bohužel znovu fotbalovou sezonu přerušil koronavirus.

Během podzimu se nám podařilo najít posilu v B-týmu, od utkání v Baťově s námi nastupoval Miroslav Smýkal, jenž prokázal své dřívější zkušenosti z vyšších soutěží, věříme, že nastoupí i do zimní přípravy a stane se stabilním členem týmu. Pomohli nám i další kluci z rezervy, v posledním utkání se například trefil Petr Matyáš.

Chtěl bych poděkovat za podporu B-týmu, vždy když jsme potřebovali, přišli nám kluci ochotně pomoci. Dále určitě děkuji touto formou naším partnerům – obci Valašská Polanka, společnosti TZB Technology, Advokátní kanceláři Maršálek & Žíla a dalším. I přes nepříznivé výsledky citíme podporů našich fanoušků. Jsme malý klub, ale snažíme se v této soutěži obstát a pevně věříme, že je v naších silách se ve Zlínském přeboru udržet.

Charakter kabiny neutrpěl, ba naopak tým ukázal, že i v těžkých situacích stojí při sobě a je odhodlán se prát s nepřízní osudu. Vše, co jsme zatím v soutěži poznali, nás může jenom posunout dopředu. Jsme optimisté, a pokud to situace dovolí, jsme odhodlání v jarních bojích všem dokázat, že tuto soutěž si zasloužíme hrát.

Jan Tajzler