Adam Škorňa umí taky v poli, ale chce být do budoucna brankářem

Trenér Juřinky Zdeněk Hoffmann umí využít talentovaného brankáře Adama Škorňu dle potřeby také jako hráče v poli.

Co Vás vedlo k tomu opustit Valmez a jít na Juřinku?

Jelikož jsem začal studovat vysokou školu, bylo mi řečeno, že kvůli tréninkovým absencím přes týden v A-týmu nezůstanu. Chtěl jsem původně zůstat a chytat za Benfiku, nakonec jsem se rozhodl jít na Juřinku.

Hrál v tom velkou roli Váš bratr Norbert?

Není to tak, že by mě brácha přemlouval, sám má k Valmezu, zvlášť Benfice, specifický vztah. Nastínil mi situaci, jaká zrovna na Juřince po sestupu z krajského přeboru panovala. Rozhodnutí ale nechal na mě.

Cítil jste velkou konkurenci mezi brankáři Valmezu?

Cítil jsem zdravou konkurenci. Brankáři jsou zde hodně kvalitní, ale vycházel jsem se všema v pohodě.

Jak zvládáte roli hráče do pole i brankáře na Juřince?

Na podzim bylo dost absencí, proto jsem šel vypomoct do pole s vědomím, že je to dočasné.

Na jaký post se chcete zaměřit do budoucna?

Jsem gólman a doufám, že to tak dlouho zůstane (smích).

Jak jste spokojený s angažmá na Juřince?

Parta je fajn, s brankářským kolegou Nosálkem vycházím v pohodě, trenér Hoffmann má zajímavé a pestré tréninky, takže spokojenost.

Dostali jste od trenéra Hoffmanna plány na individuální přípravu?

Nic speciálního, máme se připravovat každý podle individuálních podmínek.

Jak se udržujete v kondici?

Občas si s bráchou kopnem na zahradě nebo dáme nohejbal, k běhání jsme se zatím nedonutili (smích).

Jak vidíte další vývoj fotbalu v době pandemie?

Vypadá to, že jarní sezona nezačne a bude nedohraná, což je v pořádku, jsou teď důležitější věci než sport.